Písničky

V repertoáru naší cimbálové muziky naleznete písničky z Valašska a jiných koutů Moravy, ale i lidové písně z Čech a Slovenska ve vlastních hudebních úpravách.

Lidovky jsou naší srdeční záležitostí, ale nezůstáváme jen u nich.

Pro naše posluchače jsme vydali i malý zpěvníček se slovy známých lidových písní a zde je výčet těch nejžádanějších.

Slova oblíbených lidových písní

A já su synek z Polanky,
a já si hledám galánky.

A já su cérka z Lidečka,
a já si hledám synečka.

Vem si mňa Juro za ženu,
budeš měť dobrú gazděnu.

Ty budeš orať a já siť,
budem sa spolem dobře miť.

Za stodolenkú za našú,
tam by svědčalo salašu.

A já by sem tam bačoval,
hezké děvčátka miloval.

Ej, od Buchlova větr věje,
už tej Kačence pantle bere.
Včera nevěsta, zajtra žena,
dnes večer bude začepena.

Ty si Kačenko, bílá růža,
tobě nebylo treba muža.
Tys mohla chodit po slobodě,
jak ta rybička v bystrej vodě.

Ty si, Martine, strom zelený,
tobě nebylo treba ženy.
Tys mohl chodit po galánkách,
jak ten holůbek po hambálkách.

My sme muziganti staří Valaši,
hrajem a zpíváme po vlasti naší.
Hrajem a zpíváme dycky vesele
není už na světě takej kapele.

Ref.: My sme Valaši, jedna rodina,
valaské hory sú naša otčina,
my sme Valaši, chlapci jako fík
a náš kapelník sú strýc Matalík.

Hrajem a zpíváme, dyť to každý ví,
Že my sme sirotci po Pelárovi.
Tata nás opustil je to kopa let,
my po něm pěsničky máme jako květ.

Ref.: My sme Valaši…

Až my vám přestanem zpívat pěsničky,
budete vzpomínat na nás, lidičky.
Až my sa budeme ubírati v dál,
(Lojzek) nám zahraje cestú na cimbál.

Ref.: My sme Valaši…

Na kraj Ameriky, studňa múrovaná
do ní slunko svítí z moravského kraja.

Vprostřed Ameriky, krčma malovaná,
a v ní sa scházajú Moravci s Uhrama.

A dyž sa scházajú, tož si povědajú,
poďme chlapci domú, do našeho kraju.

My domú nepudem, v Americe budem
náš kraj je chudobný, tam hlady zahynem.

Nebojte sa chlapci na Moravě hladu,
šak už za humna žitka zeleňajú.

Žitka zelenajú a rži dozrávajú,
nebojte sa chlapci na Moravě hladu.

Na Santově kopec, roste tam jalovec,
kdo zí ze tři zrnka, je hybký jak srnka.

Šla tady cérečka, očka jak trnečka,
líčka jak jahody, šla tady z náhody.

Pod jalovec sedla, tři zrnéčka zedla,
a jak sa ohlédla synečka zahlédla.

Brunclek vyšívaný, pásek vybíjaný,
šátek s okolnicú, čepicu s vonicú.

Jak sa před ňú zjavil, děvčati hneď pravil,
že ty jalovčinky sú jeho maměnky.

Marně sa u hája, dopráša šuhaja,
kol krku ju drapil, huběnku jí vťapil.

Nechoď Janku přes Polanku
tam ťa zabijú, tam ťa zabijú,
tam ťa zabijú pre galánku.

Nezabijú, nebojím sa
mám já šablenku, mám já šablenku,
mám já šablenku ubráním sa.

Mám šablenku ocelovú
na obě strany, na obě strany,
na obě strany nabrúšenú.

Nedaj bože, abych umřel
až já zaplatím, až já zaplatím,
až já zaplatím, co sem dlužen.

Šenkérovi za gořalku
a mojej miléj, a mojej miléj,
a mojej miléj za huběnku.

Šenkérovi za skleničku
a mojej miléj, a mojej miléj,
a mojej miléj za hubičku.

Nepij, Jano, nepij vodu,
voda je ti len na škodu,
napij sa ty račej vína,
to je dobrá medecína.

Nepiješ-li, hlava bolí,
napiješ sa, hlava horí,
tažko sa ti bude žíti,
keď nebude za čo píti.

Ref.: Nič to nič, čerta nič,
včera jsom mal, tisíc korún (frajárečku),
dneskaj nič.

Očička má jako trnka
poskakuje jako srnka
to je Bože potěšení
takého ve světě není.

Chodí ona po ulici,
dívajú sa za ňú všeci.
A já sem sa také díval,
jak jí větr sukně zdvíhal.

Okolo Bality teče voda
napij sa jí milá šak je dobrá.

Už sem sa napila, už jí mám dosť
děkuju synečku za upřímnosť.

Lepší je vínečko nežli voda,
lepší je panenka nežli vdova.

Panenka miluje, nic neříká,
a vdova vzpomíná nebožtíka.

Lepší je žitečko nežli oves,
lepší je mládenec nežli vdovec.

Mládenec miluje polehučku,
a vdovec vzpomíná na nebožku.

Spadl lístek z javora, mojej milej do dvora,
to je děvče, ono ňa chce, ono černé oči má.

Přes Javorníčky čtyry chodníčky,
po nich má milá vede koníčky,
přes Javorníčky, štyry chodníčky
po nich má milá koňa vede.

Má panenka ze dvora, ona černé oči má,
příjde za mnú do maštale a já za ňú do chléva.

My sme chlapeci z pod Javoriny,
my tu nemáme žádné rodiny
žádné rodiny ani galánky
edem lísteček z fijalenky.

Uvázali kozu u tr tr tr u tr tr tr,
uvázali kozu u trna.
Ona sa jim v noci utr tr tr utr tr tr,
ona sa jim v noci utrhla.

Ref.: Vysoký jalovec, vysoký jako já,
přeskoč ho má milá rovnýma nohama.
Já ho nepřeskočím, radši ho utrhnu,
Na tebe synečku, radši zapomenu.

Nad Seninkú hora zelelele zelelele,
nad Seninkú hora zelená.
Zastřelil syneček jelelele jelelele,
zastřelil syneček jelena.

Ref.: Vysoký jalovec…

V tem klobúckém háji, na samučkém kraji,
zabili tam Jánošíka klobúčtí žandári.

Jano v trávě leží, milá k němu běží,
vstávaj Jano, vstávaj hore, ty můj najmilejší.

Na klobúckej veži, zvony smutno bijú,
že jejiho Jánošika zahrabujú v hlinu.

Žandári žandári, co ste porobili,
že ste mojho Janošika k smrti porubali.

Vdovca bych nechcéla, vdovca bych sa bála, raz dva tři,
že by ta nebožka za dveřama stála, raz dva tři,

za dveřama stála a na mňa volala, raz dva tři,
abych tym sirotkom neubližovala, raz dva tři.

Ref.: Dráteníčku draťatý, kudrnatý střapatý,
dráteníčku draťatý, ty budeš můj.

Pověz ně můj milý, kolej ty dětí máš, raz dva tři,
a já ti nepovím, šak sama uhlídáš, raz dva tři,

za pecú je štvero, pod pecú patero, raz dva tři,
to je jich má milá všeckých devatero, raz dva tři.

Ref.: Dráteníčku draťatý, kudrnatý střapatý,
dráteníčku draťatý, ty budeš můj.

Za tú horú za vysokú,
mám frajárku černookú.

Palagrija hoja, milá duša moja,
mám frajárku černookú.

Šel bych za ňú, cesta je zlá,
ve dně prší, v noci je tma.

Palagrija hoja, milá duša moja,
ve dně prší, v noci je tma.

Smutné naše rozlúčení,
dyž jsme spolem naučení.

Ref.: Palagrija hoja…

V Hodoníně za vojáčka mňa vzali,
moje vlásky na kraťúčko strihali.
Moje vlásky, hej, háj, na kolena padaly,
moja mamka aj frajárka plakaly.

Neplačte vy, moja stará mamička,
já uskočím až poletí gulička.
Já uskočím, hej, haj, jak na nebi hvězdička,
já uskočím, až poletí gulička.

Vysoko som vyskočil,
odpadly ně kosárky.

Ach bože moj, prebože moj, dobrý,
škoda mojej frajárky.

Včera bola neděla,
dneskaj už je sobota.

Ach bože moj, prebože moj, dobrý,
čo je to za robota.

V Zarazicách krajní dům,
v Zarazicách krajní dům,
měl jsem já tam frajárenku, bože můj.

Keby ně ju chtěli dať,
keby ně ju chtěli dať,
veděl bych ju, ach, můj bože, milovať.

Ve dně bych ju šanoval,
ve dně bych ju šanoval,
ale v noci, ach, můj bože, miloval.